Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Středoškolské oslovení „pane profesore“

1. 11. 2015 20:55:51
Při nástupu na gymnázium se ode mě automaticky očekávalo, že se bleskovou rychlostí přepnu z oslovení „pane učiteli“ na „pane profesore“. Bez důvodu.

Ani jeden z mých středoškolských vyučujících se titulem profesora nepyšnil. Ale běda, jakmile se někdo tenhle zavedený řád snobství pokusil porušit.

Chvilku mi trvalo, než jsem si v hlavě zautomatizovala nové oslovení. Počátky byly krušné. Pamatuji si, jak jsem ve svém asi třetím gymnaziálním týdnu dobíhala „profesorku“ na chodbě, a abych ji zastala, zavolala jsem naučené základkové: „Paní učitelko!“ Inu, otočila se s nevolí. V mé patnáctileté mysli se tenkrát něco přepnulo, a já si uvědomila, že už jsem vstoupila do velkého světa gymnázia a že se podle toho musím chovat. Profesor, profesorka, profesoři. Učitelé patří do hlubin základního vzdělání.

Trochu jsem se zarazila, když se jeden můj profesor (automatika mého mozku mi stále nabízí toto slovníkové heslo) snažil vzepřít. Požádal nás, abychom ho oslovovali „pane učiteli“ nebo jeho jménem, neboť mu zažité gymnaziální oslovení připadalo nevhodné. Nepochodil. Vymytý zautomatizovaný mozek mi toto oslovení generoval jako jedinou možnost. Učitelé to totiž buď vyžadovali, nebo přecházeli jako zažitou skutečnost. Zmíněný profesor byl převálcován zvykem, ačkoli oslovovat mou tehdy asi pětadvacetiletou učitelku „paní profesorko“ mi přišlo dost divné, když jsem v té věkové kategorii měla většinu kamarádů. Ale řešila jsem tehdy významnější problémy – třeba důkazy v matematice.

V hlavě se mi cosi sepnulo až s nástupem na vyšší odbornou školu. Všichni naši vyučující mají totiž před kabinety cedulky s nápisem „odborný lektor“ a na důležitost typu oslovování nás při nástupu na školu nikdo neupozorňoval. Napadlo mě během prvních pár dní, jak jim všem asi budu říkat, ale usoudila jsem pak, že to vyřeší čas. Vyřešil.

Když přišla poprvé ta slavnostní chvíle, ve které jsem potřebovala něco vyřídit s vyučujícím, mozek mi automaticky vyhodil zažitého profesora. Přišla jsem tedy k vyučujícímu, řekla: „Pane profesore,“... a nic. Ani se neotočil. Mohlo to být třeba jenom tím, že mě neslyšel, nicméně jsem v tom okamžiku začala přemýšlet, jaké je to oslovení vlastně snobárna, pokud člověk daný titul nemá. A tak se teď snažím tento čtyřletý mýtus „velkého světa gymnázia“ zasunout do své hlavy jako vzpomínku a oslovovat své vyučující prostě jménem. Tady už si totiž na tituly nikdo nehraje, tady jsou hlavní dovednosti a vědomosti.

Autor: Nikola Sedloňová | neděle 1.11.2015 20:55 | karma článku: 21.91 | přečteno: 1549x

Další články blogera

Nikola Sedloňová

Přehnaná poctivost a čtenářská výzva

Na začátku minulého roku jsem na Facebooku objevila čtenářskou výzvu. Jednalo se o seznam padesáti popisů knih (např. oblíbená kniha z dětství), který si měl člověk dle svého vyplnit a knihy přečíst.

11.1.2016 v 19:04 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 307 | Diskuse

Nikola Sedloňová

Nemohu sedět. Společensky nepřípustné?

Jsem mladá slečna, brzo mi bude dvacet, studuji, usmívám se a na první pohled vypadám docela zdravě.

12.9.2015 v 19:29 | Karma článku: 40.00 | Přečteno: 10050 | Diskuse

Nikola Sedloňová

Bistraw - raw a vegan bistro ve Stromovce

Zdravé rychlé občerstvení není výraz, se kterým bychom se běžně setkávali. Mozek některých lidí to může vyhodnotit jako nesmysl, má mysl prolezlá literaturou mi ihned nabídla slovo oxymóron.

14.8.2015 v 19:45 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 1383 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 9.86 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 374 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 230 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 357 | Diskuse

Karel Trčálek

Než nás zadáví svoboda volby

Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

20.10.2017 v 19:34 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 273 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2103

Jsem studentka Vyšší odborné školy publicistiky, věnuji se především umění, a to aktivně i pasivně - ráda se dívám a poslouchám v divadle nebo na koncertech, zpívám ve sboru a hlavně píšu. Vlastně cokoli a o čemkoli. Obdivuji přírodu a lidi, kteří jsou obdivu hodni.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.