Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Středoškolské oslovení „pane profesore“

1. 11. 2015 20:55:51
Při nástupu na gymnázium se ode mě automaticky očekávalo, že se bleskovou rychlostí přepnu z oslovení „pane učiteli“ na „pane profesore“. Bez důvodu.

Ani jeden z mých středoškolských vyučujících se titulem profesora nepyšnil. Ale běda, jakmile se někdo tenhle zavedený řád snobství pokusil porušit.

Chvilku mi trvalo, než jsem si v hlavě zautomatizovala nové oslovení. Počátky byly krušné. Pamatuji si, jak jsem ve svém asi třetím gymnaziálním týdnu dobíhala „profesorku“ na chodbě, a abych ji zastala, zavolala jsem naučené základkové: „Paní učitelko!“ Inu, otočila se s nevolí. V mé patnáctileté mysli se tenkrát něco přepnulo, a já si uvědomila, že už jsem vstoupila do velkého světa gymnázia a že se podle toho musím chovat. Profesor, profesorka, profesoři. Učitelé patří do hlubin základního vzdělání.

Trochu jsem se zarazila, když se jeden můj profesor (automatika mého mozku mi stále nabízí toto slovníkové heslo) snažil vzepřít. Požádal nás, abychom ho oslovovali „pane učiteli“ nebo jeho jménem, neboť mu zažité gymnaziální oslovení připadalo nevhodné. Nepochodil. Vymytý zautomatizovaný mozek mi toto oslovení generoval jako jedinou možnost. Učitelé to totiž buď vyžadovali, nebo přecházeli jako zažitou skutečnost. Zmíněný profesor byl převálcován zvykem, ačkoli oslovovat mou tehdy asi pětadvacetiletou učitelku „paní profesorko“ mi přišlo dost divné, když jsem v té věkové kategorii měla většinu kamarádů. Ale řešila jsem tehdy významnější problémy – třeba důkazy v matematice.

V hlavě se mi cosi sepnulo až s nástupem na vyšší odbornou školu. Všichni naši vyučující mají totiž před kabinety cedulky s nápisem „odborný lektor“ a na důležitost typu oslovování nás při nástupu na školu nikdo neupozorňoval. Napadlo mě během prvních pár dní, jak jim všem asi budu říkat, ale usoudila jsem pak, že to vyřeší čas. Vyřešil.

Když přišla poprvé ta slavnostní chvíle, ve které jsem potřebovala něco vyřídit s vyučujícím, mozek mi automaticky vyhodil zažitého profesora. Přišla jsem tedy k vyučujícímu, řekla: „Pane profesore,“... a nic. Ani se neotočil. Mohlo to být třeba jenom tím, že mě neslyšel, nicméně jsem v tom okamžiku začala přemýšlet, jaké je to oslovení vlastně snobárna, pokud člověk daný titul nemá. A tak se teď snažím tento čtyřletý mýtus „velkého světa gymnázia“ zasunout do své hlavy jako vzpomínku a oslovovat své vyučující prostě jménem. Tady už si totiž na tituly nikdo nehraje, tady jsou hlavní dovednosti a vědomosti.

Autor: Nikola Sedloňová | neděle 1.11.2015 20:55 | karma článku: 21.91 | přečteno: 1536x

Další články blogera

Nikola Sedloňová

Přehnaná poctivost a čtenářská výzva

Na začátku minulého roku jsem na Facebooku objevila čtenářskou výzvu. Jednalo se o seznam padesáti popisů knih (např. oblíbená kniha z dětství), který si měl člověk dle svého vyplnit a knihy přečíst.

11.1.2016 v 19:04 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 302 | Diskuse

Nikola Sedloňová

Nemohu sedět. Společensky nepřípustné?

Jsem mladá slečna, brzo mi bude dvacet, studuji, usmívám se a na první pohled vypadám docela zdravě.

12.9.2015 v 19:29 | Karma článku: 40.00 | Přečteno: 10041 | Diskuse

Nikola Sedloňová

Bistraw - raw a vegan bistro ve Stromovce

Zdravé rychlé občerstvení není výraz, se kterým bychom se běžně setkávali. Mozek některých lidí to může vyhodnotit jako nesmysl, má mysl prolezlá literaturou mi ihned nabídla slovo oxymóron.

14.8.2015 v 19:45 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 1376 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 14.53 | Přečteno: 348 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 38.43 | Přečteno: 1461 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč reaguji na články jiných blogerů? Protože jsem parazit!

Blog je, alespoň pro mě, především hra. Může-li jistá „ekonomka“ či jistí blogeři své lži a svou propagandu více či méně podařeně prezentovat jako odhalování „skutečné“ pravdy, pak si já můžu z jejich lhaní dělat legraci

23.6.2017 v 16:37 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 361 | Diskuse

Milan Šupa

Otevřená konfrontace s negativním názorem čtenáře

"Pane blogere, já osobně patřím k lidem s duchovním zaměřením, ale mnohé Vaše příspěvky vnímám jen jako samu negaci. Proto Vaše jednostranné názory ("co je špatné") většinou už ani nečtu.

23.6.2017 v 15:15 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 345 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2099

Jsem studentka Vyšší odborné školy publicistiky, věnuji se především umění, a to aktivně i pasivně - ráda se dívám a poslouchám v divadle nebo na koncertech, zpívám ve sboru a hlavně píšu. Vlastně cokoli a o čemkoli. Obdivuji přírodu a lidi, kteří jsou obdivu hodni.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.