Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nemohu sedět. Společensky nepřípustné?

12. 09. 2015 19:29:19
Jsem mladá slečna, brzo mi bude dvacet, studuji, usmívám se a na první pohled vypadám docela zdravě.

Při bližším ohledání si na mně asi všimnete pár jizev, ale lidé se mě na ně většinou neptají. Zajímá je něco jiného: „Proč pořád stojíš? Proč sedíš tak divně?“ Jizvy jsou v očích ostatních evidentně něco natolik intimního, že kdyby se mě zeptali, byli by ostatními považováni za krále nezdvořáků. Jedná se asi o něco „společensky nevhodného“. Ovšem já svým odmítnutím sedět porušuji nepsaná pravidla běžného společenského života asi ještě více.

Co se mi stalo? Co by. Měla jsem zlomenou pánev. Čtyřikrát. Ano, to se v určitých situacích může stát i člověku, v jehož rodině široko daleko není ani jedna přeražená kůstka. Zkusili jste někdy celý den stát na čerstvě zhojené zlomené noze? Není to nic příjemného. Když se ostatním svěříte, okamžitě vás všichni pustí sednout. A teď si představte, že já jsem na takovéto zlomenině nucena „stát“ skoro neustále – tedy sedět. Protože všechno se dneska dělá vsedě – ve škole sedím, v práci budu sedět, při jídle se sedí, v kavárně se sedí, v autobuse se sedí. Schválně si zkuste někoho v tramvaji poprosit, zda by vám mohl uvolnit dvě sedadla, že si nutně potřebujete lehnout. Zn. zlomená pánev.

Snažím se tedy stát, kde se dá. V nové škole jsem zatím pár dní, stojím při přednáškách a spolužáci už větří. Ti statečnější se ptají. Skoro všichni, kteří se se mnou za ten rok, co se zlomeninami žiji, setkali, mi pokládají tentýž dotaz: „Proč si nesedneš?“ „Hele díky kámo, víš, měla jsem zlomenou pánvičku, čtyřikrát, tak sezení není moje oblíbená disciplína.“ Vůbec mi nevadí o tom mluvit. Nechci si stěžovat. Ale nikdy bych si nemyslela, že jsou společenské konvence v lidech tak hluboko zakořeněné.

Zkoušeli jste si někdy v kavárně lehnout? Já ano. Protože už jsem to prostě nemohla vydržet. Ty pohledy jsou šílené. Říkají něco ve smyslu: „Ááá, ta dnešní mládež, jak je nevychovaná, jen tak se tu rozcapí a stará bába aby stála!“ (i v restaurantu s dvěma obsazenými stoly). V autobuse jsem si na prázdné vedlejší sedadlo dala nohy nahoru, a měla jsem pocit, že žena přes uličku po mě hodí šutr. V divadle stojím, ale až poté, co uvaděčky odejdou ze sálu. Nepotřebuji být napomínána. Ne, nejsem nevychovaná. Vím, že se to nedělá. Potrpím si na to, abych se chovala slušně, ale každému holt není dáno být zdráv a v plné síle.

A tak prosím vás všechny, kteří si přečtete tento článek, neodsuzujte na první pohled lidi, kteří leží na veřejnosti. Nemůžeme za to, že sezení je pro nás utrpení. Třeba se nedívejte nelibě na pány v otrhaných bundách s igelitkami ležící na nádraží. Ano, vypadají jako bezdomovci, ale co když jsou jen po kruté zlomenině pánevní kosti? Já se vám upřímně přiznám: tuhle jejich myšlenkovou svobodu „lehnu si, kam potřebuju a kdy potřebuju“ jim tiše závidím. Já na to stále leckdy nemám odvahu.

Autor: Nikola Sedloňová | sobota 12.9.2015 19:29 | karma článku: 40.00 | přečteno: 10041x

Další články blogera

Nikola Sedloňová

Přehnaná poctivost a čtenářská výzva

Na začátku minulého roku jsem na Facebooku objevila čtenářskou výzvu. Jednalo se o seznam padesáti popisů knih (např. oblíbená kniha z dětství), který si měl člověk dle svého vyplnit a knihy přečíst.

11.1.2016 v 19:04 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 302 | Diskuse

Nikola Sedloňová

Středoškolské oslovení „pane profesore“

Při nástupu na gymnázium se ode mě automaticky očekávalo, že se bleskovou rychlostí přepnu z oslovení „pane učiteli“ na „pane profesore“. Bez důvodu.

1.11.2015 v 20:55 | Karma článku: 21.91 | Přečteno: 1536 | Diskuse

Nikola Sedloňová

Bistraw - raw a vegan bistro ve Stromovce

Zdravé rychlé občerstvení není výraz, se kterým bychom se běžně setkávali. Mozek některých lidí to může vyhodnotit jako nesmysl, má mysl prolezlá literaturou mi ihned nabídla slovo oxymóron.

14.8.2015 v 19:45 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 1376 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 14.53 | Přečteno: 348 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 38.43 | Přečteno: 1461 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč reaguji na články jiných blogerů? Protože jsem parazit!

Blog je, alespoň pro mě, především hra. Může-li jistá „ekonomka“ či jistí blogeři své lži a svou propagandu více či méně podařeně prezentovat jako odhalování „skutečné“ pravdy, pak si já můžu z jejich lhaní dělat legraci

23.6.2017 v 16:37 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 361 | Diskuse

Milan Šupa

Otevřená konfrontace s negativním názorem čtenáře

"Pane blogere, já osobně patřím k lidem s duchovním zaměřením, ale mnohé Vaše příspěvky vnímám jen jako samu negaci. Proto Vaše jednostranné názory ("co je špatné") většinou už ani nečtu.

23.6.2017 v 15:15 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 345 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2099

Jsem studentka Vyšší odborné školy publicistiky, věnuji se především umění, a to aktivně i pasivně - ráda se dívám a poslouchám v divadle nebo na koncertech, zpívám ve sboru a hlavně píšu. Vlastně cokoli a o čemkoli. Obdivuji přírodu a lidi, kteří jsou obdivu hodni.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.